Krevní skupiny - AB0 systém

AB0 systém krevních skupin je klinicky nejvýznamnějším krevně skupinovým systémem. Gen ve 3 alelických formách (A nebo B nebo 0) je lokalizován na chromozomu 9. Varianta 0, která neprodukuje antigeny, je amorfní a recesivní vůči dominantním alelám A a B.

Aktivita protilátek

Landsteinerovo pravidlo

Nepřítomnost antigenu A nebo B na povrchu červených krvinek odpovídá příslušným protilátkám v séru dané krve.

V séru/plazmě zdravého člověka jsou vždy přítomny protilátky anti-A, anti-B, anti-AB (vyjma skupiny AB), které jsou aktivní vůči antigenům AB0 nepřítomným na vlastních erytrocytech s následkem intravaskulární hemolýzy aktivací složek komplementu. Jednoznačná identifikace krevní skupiny systému AB0 je z hlediska okamžitých následků při nevhodném podání krve transfúzí nezbytností a znamená maximální vyloučení možné chyby použitého reagens.

Protilátky anti-A,B u erytrocytárního fenotypu 0 mají vlastní specifitu vůči antigenům A a B, odlišnou od protilátek v séru skupin A a B. Nejsou tedy jen směsí protilátek A a B fenotypu.

Erytrocytární antigenní systémy

Antigeny krevních skupin jsou lokalizovány na erytrocytární buněčné membráně a jsou rozdílné struktury, jejíž odlišnost spočívá v rozdílné stavbě - složení extracelulárních proteinů, polysacharidů, glykoproteinů a glykolipidů. Genetická dědičnost vede k produkci odlišných struktur krevně skupinových systémů (AB0, Rh apod.).

Přítomnost alternativních alel genu se odráží v expresi daných antigenních struktur v rámci krevně skupinového systému (A, B v AB0 systému apod.). Většina antigenních krevně skupinových systémů vykazuje malé rozdíly v sekvenci stavby antigenu (mimo AB0 a Rh) a náleží k nízce imunogenicitním, na rodíl např. od RhD proteinů, které nemají D variantní alelu kódujícího genu. Přítomnost exprimovaného D antigenu vede k vysoké imunogenicitě Rh+ vzhledem (vyjma AB0) k ostatním krevně skupinovým systémům - antigenům.

Podskupiny A₁ a A₂

V rámci krevní skupiny A lze rozlišit dvě podskupiny A₁ a A₂. Odlišnost spočívá v menší míře počtu A antigenu na povrchu erytrocytů jedinců podskupiny A₂ (cca 250.000 na 1 ery versus 1.000.000 u A₁). Příčinou je nižší aktivita enzymové transferázy v konverzi prekurzoru A antigenu u podskupiny A₂. Anti-A protilátky v séru/plazmě u skupiny B jsou rozděleny do dvou odlišných populací, tj. anti-A reagující s A₁ i A₂ a anti-A reagující jen s A₁. Reagencie na rozlišení/identifikaci v rámci podskupiny A₁ a A₂ pocházejí obvykle z extraktu aglutininů rostliny Dolichos biflorus (Lektin). V séru/plazmě přibližně 1-8% jedinců podskupiny A₂ a přibližně 22-35% jedinců podskupiny A₂B se nachází protilátky anti-A₁, které ovšem nejsou klinicky signifikantní díky reaktivitě pouze při nižších teplotách okolo 20 °C, nikoliv při 37 °C.

AB0 systém - produkce antigenů a role antigenu H

Vlastní tvorba specifických glykolipidových antigenů systému AB0 spočívá v primárním přepisu kódujícího genu v daný enzym, který je schopen konverze prekurzoru v příslušný antigen.

Přítomnost prekurzoru je determinována přítomností dalšího krevně skupinovéhu H genu, přičemž je vyloučena souvislost mezi geny AB0 a H. Prekurzorová substance kódovaná genem H je přítomna na všech erytrocytech bez rozdílu fenotypu krevní skupiny AB0 systému.

Přítomnost H genu, resp. výsledného produktu přepisu genu vede k tvorbě H substance enzymatickým působením spočívajícím v transferovém terminálním připojení molekuly cukru L-fukózy. Geny A/B poté prostřednictvím svých translačních enzymových produktů připojují příslušnou další terminální molekulu cukru a diferencují antigen na A/B.

Vzhledem k amorfní expresi genu u skupiny 0 zůstává H prekurzorová substance nezměněna a je v nejvyšší míře přítomna na eytrocytech této skupiny. Skupiny A, B a AB mají méně H antigenu na povrchu erytrocytů, většina z něj je totiž přeměněna v příslušný A nebo B antigen.

Enzym kódovaný genem A¹ je více efektivní v konverzi H antigenu na A antigen než enzym produkovaný genem A², tzn. že A¹ gen produkuje více A antigenu. Výsledkem je větší množství H antigenu na povrchu buněčné membrány jedinců podskupiny A₂ oproti A₁.

Jedinci podskupin A₁ a A₁B (majících málo H antigenu) mohou produkovat protilátky anti-H. Tyto protilátky ovšem nejsou klinicky signifikantní díky reaktivitě pouze při nižších teplotách okolo 20 °C, nikoliv při 37 °C.

ABH antigeny jsou přítomny na buněčných membránách většiny lidských buněk. Jsou produkovány z prekurzorové substance enzymovým připojením cukerné terminální složky. S buněčnou membránou jsou spojeny lipidovou složkou a tvoří tak glykolipidovou charakteristickou strukturu.

Bombay O_h

Fenotyp názvu Bombay je projevem přítomnosti homozygotní formy hh genu (absence genu H), která patří k velmi ojedinělým (0,007 %). Prekurzorová substance zůstává beze změny a nedochází k tvorbě H antigenu. Vzhledem k tomu, že H antigen je substrátem pro tvorbu A,B antigenů, nemůže za těchto okolností dojít k jejich přítomnosti na erytrocytárním povrchu.

Klinický význam AB0

Transfúze

AB0 nekompatibilní transfúzní reakce:

• obvykle vzniká při transfúzi skupiny fenotypu A nebo B k 0 skupině
• schopnost způsobit akutní intravaskulární hemolýzu
• velmi silný klinický efekt může končit smrtí i při malé dávce nekompatibilitní AB0 krve

Frekvence případů podání nekompatibilitní krve je nízká.Snaha o eliminaci všech možných chyb (tj. technické povahy, identifikace pacienta) musí být maximální.

Těhotenství

AB0 antigeny bývají nejčatější příčinou hemolytické nemoci novorozenců, matky (skupiny 0 s IgG anti-A,B) s dětmi A nebo B skupiny.

Transplantace

AB0 antigeny jsou exprimovány nejen na erytrocytech, ale i na membránách mnoha buňek rozličných tkání, z tohoto důvodu většina transplantovaných orgánů musí být AB0 kompatibilní.